Tato slavná a krásná žena měla velmi těžký život. Jako Barbora Panklová vyrůstala v Ratibořicích ve východních Čechách. Nedaleko odsud, v České Skalici, chodila do školy, ovšem jen do dvanácti let, neboť tehdejší zákony neumožňovaly dívkám delší vzdělávání.
Sotva sedmnáctiletou ji rodiče provdali za úředníka Jiřího Němce, s nímž měla brzy po sobě čtyři děti – Hynka, Karla, Doru a Jaroslava. Manžele spojovalo horlivé vlastenectví a zájem o děti, avšak odlišnost povah a velký věkový rozdíl způsobovaly mnoho domácích neshod. Božena Němcová se necítila v manželství šťastná. Rodina byla chudá a často se stěhovala.
Když žila Němcová v Praze, poznala českou kulturní a literární elitu a začala sama psát. Psala básně a později rovněž povídky a romány. V roce 1855, po smrti svého talentovaného syna Hynka, napsala slavný román Babička. Je to její vrcholné dílo, které se až do dneška těší velké popularitě. Popisuje v něm svoje idylické dětství na českém venkově. V postavě venkovské ženy autorka ztělesnila ideál lidské moudrosti a životní harmonie.