V pondělí 15. 6. skončila v budově Akademie věd České republiky na Národní třídě výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí.
Výstavu najdete tady:
https://www.ceskanareci.cz/vystavy/virtualne/
Více najdete i zde:
https://youtube.com/shorts/inG7fw5AqLg
Na výstavě se návštěvníci mohli seznámit se slovy a jazykovými jevy typickými pro různé regiony. Za návštěvu stála nejen samotná expozice, ale i historická budova Akademie věd. Vstup byl navíc zdarma.
Výstavu připravil Ústav pro jazyk český Akademie věd, jehož příručku moji studenti češtiny dobře znají a pravidelně používají. Ústav pro jazyk český letos slaví významné výročí. Víte jaké? Řešení je dole.
Nářečí/ dialekty mě zajímají už od dětství, protože jsem vyrůstala v Přerově. Toto město leží na rozhraní regionů, ve kterých se mluví různými dialekty. V rodině jsem slýchala jak středomoravská tak i východomoravská nářečí. Často jsme také jezdili na Slovensko, kde jsem si všimla, že některá slova jsou stejná jako ta "naše moravská" nebo jsou jim velmi podobná.
A právě tento kontakt s různými podobami češtiny byl podle mě jedním z důvodů, proč jsem se o jazyk začala více zajímat.
K nářečím, která mi byla nejbližší, patřila:
- středomoravské nářečí (Haná, okolí Olomouce a Přerova)
- východomoravský dialekt slovácký (okolí Uherského Hradiště)
- severní/valašský dialekt (Zlín, Vsetín, Rožnov pod Radhoštěm).
Moje maminka pochází ze Zlína, její maminka, moje babička, se do Zlína přistěhovala za prací u Bati z Valašska. Na Valašsko jsme jezdili navštěvovat babiččiny sourozence.
Můj tatínek je z Kojetína na Hané, kam jsme také často jezdili za příbuznými. Díky tomu jsem od dětství přirozeně vnímala rozdíly mezi jednotlivými nářečími i mezi moravskými dialekty a spisovnou češtinou.
Druhým důležitým faktorem, který mě přivedl k češtině, byly cizí jazyky. Náhodou jsem dostala do třídy s rozšířenou výukou jazyků. Od třetí třídy (tj. od devíti let) jsme měli tehdy povinnou ruštinu, o dva roky později přibyla angličtina a od sedmé třídy jsme se učili ještě německy.
Učení se cizím jazyků mě přirozeně vedlo k většímu zájmu o můj mateřský jazyk. Tehdy jsem začala objevovat podobnosti a rozdíly mezi jazyky. Dodnes mě baví si všímat, jak různé jazyky vyjadřují stejné myšlenky odlišnými prostředky. A postupně mě začalo zajímat i to, jak se jazyky učit co nejefektivněji jazyky učit. (To už je ale trochu jiné téma.)
A jak to máte vy? Jste v kontaktu s nějakým nářečím?
Zajímají vás nářečí: podívejte se sem na Český jazykový atlas:
https://cja.ujc.cas.cz/ nebo sem
