Listopad 1989

V roce 1989 přestal konečně v Československu a v dalších zemích bývalého sovětského bloku doutnat plamínek svobody, tehdy v nich totiž vzplál plamen svobody. I takto obrazně, pro někoho možná trochu pateticky, můžeme vyjádřit změny, ke kterým došlo před sedmadvaceti lety u nás a v dalších zemích, kde byli do té doby u moci komunisté.

Pamětní deska připomínající události 17. listopadu 1989 na Národní třídě ještě v průjezdu Kaňkova domu, od 16. 11. 2016 je deska přemístěna na jeho fasádu.

17. listopad 1989
Začátkem konce vlády komunistů je pro Čechy pátek 17. listopad roku 1989. 17. listopad je Mezinárodním dnem studentstva jako připomínka tragických událostí, ke kterým došlo v období od 28. října do 17. listopadu 1939 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1989 se v tento den sešli v Praze na Albertově studenti, aby si připomněli svůj svátek. Z Albertova se studenti vydali na Vyšehrad a potom podél řeky Vltavy do centra města na Václavské náměstí. Z jejich setkání se nakonec stala demonstrace proti komunistickému režimu. Demonstrace studentů byla večer brutálně ukončena policií na Národní třídě.

Sametová revoluce
Reakcí na neadekvátní zásah policie proti studentům na Národní třídě byly protesty namířené proti komunistickému vedení země, kterých se během následujících listopadových dnů už účastnili nejen studenti. Ke studentům se přidali umělci, zaměstnanci a další občané. Za pár dnů se demonstrovalo po celé republice. Pro události, které následovaly po 17. listopadu 1989, se díky jejich nenásilnému průběhu vžilo označení „sametová revoluce“. Už v prosinci 1989 se stal prezidentem Václav Havel, který byl předtím komunistickou mocí za své kritické názory a protirežimní činnost perzekuován. V červnu 1990 se potom v Československu konaly první demokratické volby od roku 1946.

Revoluční změny
Nelze vůbec vyjmenovat všechno to, co se od té doby v naší zemi změnilo. Od ledna 1993 neexistuje například už ani Československo, které se rozdělilo na Českou republiku a na Slovenskou republiku. Změny sahají od možnosti každého občana zastávat vlastní světonázor přes transformaci plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku až po začlenění země do mezinárodních organizací včetně Severoatlantické aliance a Evropské unie.

Čeština po sametové revoluci
A protože jazyk odráží vývoj společností, je pochopitelné, že hodně slov, která byla v češtině běžná do listopadu 1989, přišla v důsledku společensko-ekonomických změn o své dřívější postavení a že je dnes znají hlavně pamětníci anebo historici. Na druhé straně samozřejmě ale přibylo velké množství výrazů označujících nové jevy. Nicméně některá slova nebo slovní spojení, které odvála sametová revoluce v roce 1989, stojí za to si připomenout. Příspěvek s několika nejzajímavějšími slovy, která se sice už takřka neužívají, ale přesto se s nimi můžete občas setkat, se proto objeví u příležitosti dalšího výročí sametové revoluce.

Dobrá zpráva 1: Listopad 1989 - cvičení k textu
Dobrá zpráva 2: Písnička Náměšť od Jaroslava Hutky - cvičení po poslechu: jedna z písniček sametové revoluce
Dobrá zpráva 3: Další Písničky k 17. listopadu
Modlitba pro Martu
Pohřeb konfidenta
100 bodů - slova o strachu komunistů od 7. minuty; hodí se i jako cvičení na gen. sg. a pl. 
Ročník 1970 - o životě před rokem 1989
Jednou budem(e) dál
Dobrá zpráva 4: Dialog v obchodě za vlády komunistů - apokryf
Dobrá zpráva 5: Další pracovní listy k tématu "Historie"
Dobrá zpráva 6: Další pracovní listy pro úroveň B2

Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek.

Poděkování